VYCHÁZKA.... A CO?
Vypadá to úplně obyčejně.
Procházka se psem.
Když se ale podíváme trošku víc.....
To, nad čím často přemýšlím, je otázka dopadu canisterapie pro každodenní život klientů.... Nejde přece o aktivitu pro aktivitu.... Tak, jako veškerá péče v sociálních službách, má sloužit k podpoře klienta, k rozvíjení nebo alespoň udržení jeho schopností, samostatnosti.... tak i veškeré aktivity se psy by měly směřovat k naplnění tohoto cíle
Jdeme tedy na vycházku...
- první cvičení: je potřeba se obléct a obout
- pes čeká a vycházka s ním je velmi oblíbenou činností - takže i to oblékání nám jde lépe
- druhé cvičení: střídáme se ve vedení psa na vycházce
- ten, kdo psa vede první, si procvičí prsty při zapínání vodítka. ostatní cvičí svou trpělivost....taky na ně dojde řada, ale člověk musí umět i čekat...
- jdeme určitým prostředím:
- v přírodě procvičujeme chůzi po nerovném povrchu, blátě, trávě, malé kopečky
- ve městě cvičíme chování v provozu, přecházení silnice na semafotech i bez nich, vyhýbání se lidem na chodníku, zastavení u silnice, ...
- a cvičíme dál: střídáme se ve vedení psa:
- teď je řada na kamarádovi....co udělám? zastavím, pochválím psa, zavolám kamaráda - hezky ho oslovím, předám mu vodítko, zařadím se na místo..
- všude je tolik zajímavého:
- a tak si povídáme: poznávme barvy, květiny, ptáky, autobusovou zastávku, stavební ruch, dáme si zmrzlinu a tady přejdeme po mostě či schodech
- procvičujeme také výslovnost:
- je potřeba, aby povely psovi byly dobře vyslovené
- učíme se vnímat okolí a reagovat na něj:
- když si všimnu, že za plotem štěká pes...co udělám? mohu-li, jdu kousek dál, jestli ne....přitáhnu vodítko, velím k noze, psa pochválím....
- vycházka má svůj cíl:
- cíl sám o sobě je dalším cvičením: třeba návštěva muzea, prohlídka nádraží, hřiště, kde si zacvičíme....
- zase nás čeká zpáteční cesta a ve škole:
- pochválit psa a dát ho na místo, dát mu napít, rozloučit se, vysléct, umít si ruce.....